Cyklus obrazů navazuje na sérii fotomontáží a je inspirován mým dětstvím v 80. letech v komunistickém Československu. Být malým dítětem v totalitním státě, v době kdy tento režim už pomalu odumírá, znamenalo vyrůstat v prostředí zvláštních náznaků a polopravd. Dospělí si spoustu věcí říkali jen polohlasně, v náznacích a dvojsmyslech, doma o nich vtipkovali a občas se pokusili dítěti naznačit, že věci jsou ve skutečnosti jinak, než jak se o nich mluví ve škole. Tato zkušenost vytvářela zvláštní zmatení a množství otázek, které často zůstávaly nezodpovězené.
V sérii Atomový věk jsem pohled dítěte nahradila postavičkou „Igráčka“, jedné z ikonických hraček tehdejších československých dětí. Podobně jako malé dítě sleduje dění kolem sebe bez předsudků a bez soudů – pozoruje každodenní situace a podivuje se nad věcmi, které dospělým připadají samozřejmé. Postavička zdravotní sestry mi umožňuje zobrazit absurditu doby očima nezaujatého pozorovatele, bez sentimentu i bez přímého odsudku.
The cycle of paintings follows a series of photomontages and is inspired by my childhood in the 1980s in communist Czechoslovakia. Being a small child in a totalitarian state, at a time when this regime was slowly dying out, meant growing up in an environment of strange hints and half-truths. Adults said many things to each other only in low voices, in hints and double meanings, joked about them at home and sometimes tried to suggest to the child that things were actually different from how they were talked about at school. This experience created a strange confusion and a lot of questions that often remained unanswered.
In the Atomic Age series, I replaced the child's gaze with the figure of the Igráček, one of the iconic toys of Czechoslovak children at the time. Like a small child, he observes the events around him without prejudice and without judgment - he observes everyday situations and is amazed by things that adults take for granted. The character of a nurse allows me to portray the absurdity of the times through the eyes of an unbiased observer, without sentiment or direct judgment.
2020